Stock photos, 360° images, vectors and videos
Filters
Page 1 of 6
RM2AJ10M2–Máj . RO?NÍK Vlil. 1910. REDIGOVALI: FRANTIŠEK HERITES, ODR REDAKTOR, JUDR. R. J. KRONBAUER. VYDÁVÁ NAKLADATELSKÉ DRUŽSTVO MÁJE V PRAZE. fíV 52M3 VOC ^^mjpraze08vprauoft
RM2ANHAPX–Máj . Drama ?ty? chudých sl?n. — Z ?ESKÉHOŽIVOTA. — OHLASY Z DÁU. — ILLUSTRACE: Nymburk. - Kus starého Nymburka. M.J vydává se každého pátku o 8. hod. ranni v ad-ministraci ?raha, Št?pánská ulice ?. 67.) v ?íslecho 16 stranách. Se sudými ?ísly vydávají ?e zárove??trnáctidenní sešity. P?edplácí se na ?tvrt roku K 2-50Ipoštou K 2-9J). — Prémie celoro?ním p?edplatitel?m. ?trnáctidenní p?íloha Z CIZÍCH LITER.ATUR (P?ekladováknihovna Máje) odb?ratel?m za ?tvrtletní p?íplatekjedné koruny. Otiskování ?lánk? z Máje a p?eklad jich nedovolujemev?bec, otisk drobných zpráv jen s udáním pramene. MAJITEL A
RM2AJ0XW2–Máj . 13. t?^i^^-- JULIUS MARAK, VE STARÉM PAKKU. vzorn? uspo?ádané, p?ehojným materiálem vynika-jící a tak modern? sestavené sbírky nemá hned takdruhá zem?, a sv?d?i to nejen o všeobecné vysp?-losti bádání praehistoríck?ho na Morav?, nýbrž io žhaé a ob?tavé lásce jednotlivc?. Tyto skv?lé vý-sledky privátního bádání povzbudily také již ve?ej-ná musea (na p?. museum v Brn?), aby ve svýchsbírkách, pokud možno, soust?edila obsah nejv?tšíchsbírek soukromých. Poda?ilo se to brn?nskému mu-seu již se sbírkou Maškovou, která obsahuje pravépoklady p?edm?t? díluviálních, pak se sbírkou ?er-vinkovou, ne
RM2ANHGHB–Máj . abn?jší pe-riferie královské Prahy.Vidím pod sebou lányzahrad, v nich zámektrojský, na právo, namírném kope?ku upro-st?ed vinice kapli?ku, vesmaragdov? zeleném údolímajestátn? se vine Vltava,o n?co dále zablýsknouse barvy parníku, okobloudí ve zmatku na levo,na právo, stíhá ?ekuv jejím toku, celé její partieve slunci ho?í jako po-zlacené st?íbro a všechno zasazeno do m?kkého,harmonického, š?avnat? zeleného rámce. A to jsemvid?l jen nepatrný dil grandiosního, nepostižitelnéhoa nep?ehledného divadla. Zrovna naproti jasn?z?ím bývalý pr?myslový palác z jubilejní výstavy,na právo královský le
RM2AHYXHF–Máj . e?ních stránek, scházejí se tam po letech oprázdninách, aby se vrátili v nezapomenutelné o-vzduší své krásné pólo chlapecké a pólo mužnémladosti a ok?áli ve v?ni oživených vzpomínek.Lí?ením takové sch?zky bývalých abiturient? bavínás Stanislav Jarkovský v prvé polovin? knihy,kdežto druhá polovina v?nována jest omládlé láscedoktora Pavla Dubského a siJanilé židovi?ky Ju-stynky. Co za?alo rozkvétati tehda, p?ed dvacítilety. v srdcích nesm?lého oktavána a patnáctiletéhopoup?te, to nyní po dlouhém odlou?ení a šfastnémshledáni rozvilo se v r?že nejnádhern?jší v?n? al.arev. Jakým zp?sobem Stan
RM2ANC8CN–Máj . RO?NÍK II. M Á J CISLO 43.. /; ZA NERUDOVÝMI FEUILLETONY. ^!Ntudentstvo sedmdesátých a osmdesátých let bylo^^ vesm?s Nerudovo. Zbož?ovali jsme ho, a kdo hona ulici jenom zahlédl, n?kolik dni se tím tak?ka ho-nosil. Jak vesele pod?koval za pozdrav, kudy šel,kde se zastavil, s kým promluvil, a kdo ho snadpráv? provázel —všecko se pak po-vídalo v?rn? jakop?ed soudem. V divadle jsmesi ho ukazovali,pyšníce se p?edt?mi, kdo ho do-sud osobn? nezna-li. P?ed polednemmnozí z nás cho-dívali na P^erdinan-dovu t?ídu, kudytou dobou chodíval»s binoklem nao?ích, v ruce h?l«,jak sám kdesi zver-šoval. Oby
RM2ANAT9D–Máj . lbertov?, Kramá?ové,Eimov?, Rezkov? zaují-mají hned po té našipozornost výstižnou cha-rakteristikou i jednodu-chostí svého zpracování.V p?vabném postojíjeví senám skizza hochabudoucího na píš?alu,skizzy Cyrila a Metod?je,Tane?nice (p?vabné linierozevlátého šatu). Vlnživota. Bludi?ky, dálenippy: Já pán, Reklama,Ženstvi (nahá dívka nalovu), Zbožnost (poprsí).Chiméra. Prach pokrývá návrhk pomníku Husovu, celoupyramidu postav. Marnémyšlenky? Marná práce?Nev??íme. Z prachu vzlétáPhoenix, zúrodn?n-li jeprach ten poctivou pracía snahou. Pak je tu skupinanám?t? smutných, ná-vrhy k pomník?m, Albe
RM2ANANGM–Máj . V Šaffov? atelieru.. V Šaffov? atelieru. CISLO 52. M Á J RO?NÍK II. Že i v sochách vede si Šaft zdárn?, dokázalsvými sochami Vzduchu, Zem? na ballustrad? ?e-ského zemského musea v Praze, dále velkým sou-soším Vraždy nemluv?átek (?ímskou cenou poct?-ným výtvorem, jenž vystaven je v moderní gal-lerii c. k. akademie výtvarných um?ní ve Vídni),sochou Konec písn?, sochou sv. Anatolie pro ven-kovský chrám v Romagni, pomníkem inženýra Em.Ziffra pro Dornu Vatru v Bukovin?, bronzovoustatuettou Dantea (v majetku Vrchlického), skizzouPochode?i Neronova a j. Le? reliéfem a najm? známým vlysem Dív?ív
RM2ANGNFW–Máj . ROÄNÃK II. M à J ÄÃSLO 7.. - PÅed bitvou na BÃ-lé HoÅe. Od Äasů Huso-vých vzrostl poÄet nekatolÃ-ků v Äechách na pÅe-vážnou vÄtÅ¡inu, ale katolÃ-ci stále úspÄÅ¡nÄji protinim se organisovali a ÄÃ-m dále lim vÃ-ce odpůrcůmsvým Å¡kodili. EvangeliÄtÃ- stavové ÄeÅ¡ti domohli ser. 1575. od krá e Maximiliána II. práva, voliti sipatnáct defensnrů, kteÅÃ- by záležitosti cÃ-rkve evan-gelické spravovali. Za Rudolfa II. byl úÅad defen-sorů, zatÃ-m zaniklý, opÄt zÅÃ-zen r. 1609. král. ma-jestátem, kterým se vyznánÃ- evangelickému pÅi-znávaly mnohé důležité svobody
RM2ANF171–Máj . ži básníka Delilleach sv?t?, odkázala Flammarionovi k?žise svých ramen, aby do ní svázán byl prvnívýtisk prvního díla astronomova, které vyjdepo její smrti. Byl to spis »Les terres duCiel«. Tento svazek nalézal se roku 1898v knihovn? observato?e v Juvisy. Uvádí todr. Ca ba nes ve svém ?asopise Chroniquemédicale (1. b?ezna 1898). Týž léka?, známýsvými duchaplnými essayemi léka?skoliterár-ními, vid?l v Bibliothece Carnavaletov? dílo,vázané v lidské k?ži, kterého nabyla ?e?enáknihovna r. 1889. (Dol<on?eni,) RO?NÍK 11. M Á J CISLO 22.. „PSYCHOPATHOLOGIE LITERÁRNÍ. rjXelý sv?t je jevišt?m
RM2ANC5ET–Máj . JAN HAVLASA Záhadný p?ípad Jana Ravola. Tatranská pMvidka. Ej, na ti Jano frajere?ku, na-na, posa? siji na kolena — na — —— Ah, dobrý den, Pán velkomožný,— nech? odpustí Pán, že jsem ho nevid?l.Když helekám do hor, sv?t se pro mne ztratí,Je to už moje chyba, v?ru chyba, ale co robit.Navykneš si n?co už v mládí, navykneš, —roste to potom s tebou, — a když je ti t?icetlet, — ach, ?lov??e boží, — chyb se užnezbavíš. A helekat, bavit se ozv?nou, — tohov?ru ani navykat net?eba horalovi. To už jejaksi vrozeno, abych tak ?ekl, ano; vrozeno.Otec, horal, odjakživa houkal a po horáchk?i?el. Matka
RM2ANFHDK–Máj . šídomácnosti. Nuže, ozdobímesv?j ko?ár n?jakými dv?ma p?ekrásn? od?-nými ni?emy, asi takovými jací zdobí ko?árhrab?te Heniga!« »Ach, shocking,« pronesla pani Ráchel No-váková. Václav Novák vid?l, že v podrážd?nosti svép?est?elil a p?estal. Myšlenky jeho vypustilyrychle celou tu ko?ovskou otázku, ale zachy-tily se proneseného jména. »Hrab? Henig!Hrab? Henig! — nejen tan?ilo mu v hlav?,ale jako by se do jeho duše táhlo a celouji pronikalo. »Jsi už déle a blíže známa s hrab?tem He-nigem ?« otázal se choti své tónem docelazm?n?ným, vážn?. »Pro? se tážeš ?« obrátila se k n?mu tato.oMluvila js
RM2AGDT0C–. Máj. EHSlli VYDÁVÁ NAKLADATELSKÉ DRUŽSTVO MÁJE, ?ESKÁ AKCIOVÁ SPOLE?NOST V PRAZE. - ODPOV?DNÝ REDAKTOR FRANTIŠEK HERITES. - TISKEM DRA ED. GRÉORA A SYNA. 612. XAVER TEJROV: V PODZIMNÍCH MLHÁCH. Jak obraz barev zá?ivýchbys p?et?el šedí pr?svitnou:až k horám celou hloubí líchpe?estí stopy nekmitnou. Svítivší vísky po kopcíchkdys pod oblohou blankytnou,alej. k?e v lukách tvar? svýchjen kontury mhou promítnou. Par zhoustlých monotónní še??ní v obzor jako ze skla ze?,v n?ž studené dych horký ret. Den celý jedno smrákání,a ?ekáš jenom, klekáníkdy už jím za?ne zn?t POZD?! Já p?íliš pozd? po?alp?t t
RM2ANGCGT–Máj . it?ka nebo t? bodajícíchodrazem sv?tla. Pouhá m?ežoví zdiva — okna,okna, okna. Ve velikosti té ?ásti budovy nic,nic velkolepého, v královském sídle nic krá-lovského, kol tr?nu ?eského krále nic ?eského.Nic co by bývalo vyrostlo z vrstev minulosti,nic, co bylo vystouplo z ko?ene, srdce a l?na jako ve smutku se usmívá p?i té staré ?ástihradu, která východu jest nejblíže! — — — A na?! — Pro? byste cht?li vylouditi na t?ch matných,vyhaslýma o?ima tisíce oken hledících zdechn?co minulosti, kus úsm?vu, když povstalyv dobách, ve kterých se nikdo nesmál, veve kterých zdeptána byla minulost zem?
RM2AJ013R–Máj . ANTONÍN SLAVÍ?EK. Slaví?ek maloval krajiny prosté dekora?ních p?í-kras, ale mohutné impresse. .len vzduch, slunce abarva, která mu byla vším, slu?ovaly se u n?hov živoucí p?írodu, ?ast?ji jasnou, málokdy zachmu-?enou, stopenou v mlhy a pla?ící deš?ovými kr?-p?jemi. Detail postupem ?asu vždy více pomíjel,pracuje širokými tahy št?tce, na pohled lehce, bahrav?, nezdržuje se vn?jšími znaky, kterých kesvému ú?elu nepot?eboval. Hledal dojem, duši kra-jiny a nalézal ji, protože neznal komedie p?etvá?ky.Maloval jak vid?l a jak cítil, a maloval dob?e. Velkéum?ni klassické vyr?stalo vždycky z jasn
RM2ANH8FN–Máj . a pro museální ú?ely. Mohlo by to býtisnad museum vojenské, nebo architektonické —pan projektant má za to, že by se tu mohly pro-zatímn? umístiti p?edm?ty zakoupené pro galeriium?ni. T?etím objektem v této partii je kostelík s v.av?ince pod Pet?ínem, stavitelská památkamálo komu známá, pon?vadž se nalézá ve dvo?edomu proti ?etnickým kasárnám. V projektu na-vrhuje se zachováni kostelíka v té podob?, že z?-stane ve spole?ném nádvo?í jednoho bloku a ženavrhuje se jeho úprava na ve?ejnou kapli ke školeu Panny Marie Vít?zné. Na zachování ?etnických kasáren, bývaléhokostela sv. Má?i Maj d a l
RM2ANBBCA–Máj . o jsem tu já.Já tvo?ím spole?nost, já tvo?ím stát a tak i ú?adya ú?edníky, aby byli k mým službám. Ovšem vinatoho obráceného pom?ru nespo?ívá jenom na ú?a-dech a na ú?ednících, nýbrž více na nás. Ten panokresní hejtman nebo pan berní je v jádru svémdobrý ?lov?k. Ale nám schází náležité poroz-um?ní, uv?dom?ní a pak odvaha, abychom hovhodn? upozornili, kam sahají meze jeho povin-ností a práv. Až nabudeme toho i onoho a až siosvojíme dostatek vychování, abychom dovedli uží-vati také svých práv, pak obrácený pom?r op?tse p?evrátí, a pan hejtman i pan berní nebudezapomínati na faktum, že B?h
RM2ANC1FJ–Máj . J^W^-V -SVŽ. LADISLAV QUIS:. BUDITEL?M. (Z vétšího cyklu.) ^ro? jste nás budilipro boj a zmatlíy,pro? jste se trudili,sen byl tak sladký.Lip bylo nehí-ímat:Bez bolu, b?dmohli jsme dod?ímatna onen sv?t. Pro? vznítit nad?ji,lásku a víiu,nep?áli rad?jimroucímu míru?Nad?je povadly,z lásky je svár,ví?e jsme odpadli,vychladl žár. Suchý strom lupeny,kv?ty m?l rázem,plod? však pupenyspáleny mrazempadají pied ?asem.Žloutne již list,konce pak ohlasemvich?ice svist. Pro? jste nás k?ísili,vedli nás bojem,v kterém se mísilykrev s naším znojem.Co se jí prolilo.B?h to ví sám:Kr?p?je nezbylopro syny nám
RM2ANF31R–Máj . tu vidÃ-m: usnula, astále se smála Å¡elmovstvÃ-m. A když jsem jÃ-to vÅ¡echno druhého dne povÃ-dal, zacpala miústa rukou â a Åekla mi celá nachová v obli-Äeji: »Ty oÅ¡klivÄe!« To je hroznÄ Å¡eredné slovo, hroznÄ, aleÅekne-li to žena a v takové situaci. Ach, to jsem â! odpusÅ¥te. Bodlo ve mnÄ,straÅ¡nÄ ve mnÄ bodlo, ani jsem nemohl vy-dechnout, a mÄl jsem závrat. Zdálo se mi,že sem Å¡la. Ach, Bože, Bože, to se nemÄlostát. A my se hnÄváme již â PláÄe. Sel jsem se podÃ-vat. Sel jsem tiÅ¡e,ona sedÃ- v kuchyni na nÃ-zké stoliÄce. DÃ-valjsem se z pÅedsÃ-Åky sklenÄnými dve
RM2ANH5WW–Máj . S^ZZB^A rcuiLLCTon. MÁJ v NYMBURCE. l^rálovské m?sto Nymburk p?i?adilo se k m?st?m,(g) na které budou ?lenové Máje rádi a ?astovzpomínat. Na dny 17. a 18. ?íjen pozvali si Nym-burští ?eské literáty, jimž cht?li pov?d?t, jak rádi?tou ?eské knihy a zahrnuli je tolika milými asrde?nými pozornostmi, že p?ivád?li družinu literátíímnohdy až do rozpak?. Zapisujeme do májovékroniky vedle Chrudimi, Tábora, Slaného, Turnovaa Mladé Boleslavi m?sto Nymburk, jehož ob?anstvov ušlechtilé snaze, podep?ít spolek v jeho starostecha zodpov?dnosti, kterou na sebe vzal založenímpensijního fondu pro své ?leny
RM2ANFTMC–Máj . Avšak v prost?ed rybní?ka ten den prose-kali led, aby prý m?li dost vzduchu kap?íci.Nyní pouze tenká slupka ledu potahovalaotvor. Jen to tam dut? zapraskalo, voda vy-st?íkla, a už nikdo neuvid?l živého hošíka. A pak ho n?co unášelo nad doškovou ves-ni?ku, vysoko na ?erné lesy až k samýmšedým oblá?k?m, odkud poznával všecek kraj,kde jezdíval se svým tatínkem. Vesni?ka však mžikem zmizela v nesmírnéhloubce, rozplynuly se oblá?ky, prostor ne-kone?ny objevil se p?ed užaslýma zrakomahošíkovýma. Byl unášen dále v mo?i sv?tel-ných paprsk?. Vycházely odn?kud s výšejako osl?ující vlákna p?edeného
RM2ANBBHG–Máj . aci (Praha, Å tÄpánská ulice Ä. 67.) v ÄÃ-slecho 16 stranách. Se sudými Äisly vydávajÃ- se zároveÅÄtrnáctidennÃ- seÅ¡ity. PÅedplácÃ- se na Ätvrt roku K 250(poÅ¡tou K 2-90). â VÃHODY PRO ODBÄRATELE MÃJE: CeloroÄnÃ-m pÅedplatitelůmumÄlecká prémie. â ÄtrnáctidennÃ- pÅÃ-loha Z CIZÃCH LITERA-TUR (red. dr. Jar. Borecky) za pÅÃ-platek jedné koruny Ätvrt-letnÄ. Jinak seÅ¡it ža 24 haÃ-. Otiskovati z Máje obrazylujeme vůbec, otiskovati drobn Älánky jakož i pi^ekládati tyto nedovo-zprávy dovoleno jen s udánÃ-m pramene. MAJITEL A ViDAVATEL: NAKLADATELSKà DRUŽSTNO MAJE, ZAPSANÃ
RM2ANBAXC–Máj . , ale a? rovn?ž zakážip?ijímati zpropitné. Atd., atd., konce bychom senedopsali o t?ch v?cech. Ale bude nutno k tomuse vraceti a volati po odstran?ní t?chto nehezkýchzjev?. Dovedli-li v Benátkách, v tom tak zvanémmraveništi žebrák?v, odstraniti zpropitné z nejd?-ležit?jších míst, jako jest dožecí palác, obrazárny,parni?ky plující po Velikém kanále a j., tím spíšem?lo by se k tomu p?ikro?iti u nás, kde ani kon-duktor ani sklepník nechce býti nazýván žebrá-kem. Ostatn? bra?me se všemi silami býti diškre-covým lidem. Zpropitné má nesmírnou d?ležitost vevýchov? našeho zejména služebného lidu
RM2ANHK28–Máj . VYDAVA NAKLADATELSKÉ DRUŽSTVO MÁJB ro?ník II. redak?ní VÝBOR: FRANTIŠEK HERITES, odpov?dný redaktor, JAROSLAV VRCHLICKÝ, po?adatel ?ásti básnické, VÁCLAV STECH, po?adatel feuilletonu a ?ásti obrázkové, Dr. JAROMÍR BORECKÝ, Dr. JI?Í GUTH, ANTONÍN KLÁŠTERSKÝ a Dr. RUD. J. KRONBAUER. 1904. k 5 imjpraze02vprauoft
RM2ANGJER–Máj . olitickém boji strhla Blasca ne-jednou až k Äinům, nám, chladným seveÅanům,tÄžko pochopitelných, záÅÃ- v knihách jeho vÄrným,Åekli bychom synovským lÃ-ÄenÃ-m jednotlivých ÄástÃ-milovaného kraje toho. Jsme pÅesvÄdÄeni, že se na pÅÃ-klad vylÃ-ÄenÃ- se-tmÄlé krajiny pÅi návratu Rosety z továrny z Valen-cie, nebo obraz jarnÄ rozkvétajÃ-cÃ- hueriy pÅi pohÅbumalého Pascualeta vryje ÄlenáÅstvu pevnÄ do mysli. PoslednÃ- dobou se Blasco odhodlal, že se oddávÄtÅ¡Ã- mÄroii literatuÅe a ustoupÃ-, ne-li nadobro, tedyaspoÅ opodál politického kolbiÅ¡tÄ. km. .1^ Å panÄlská ch
RM2ANDPNM–Máj . — Z ?ESKÉHO ŽIVOTA. — ILLUSTRACE: Antonín Dvo?dk. Kreslil F.ŠNAJBERK. — V. MORSTADT: Starom?stsko nám?stí r. lS3ii. M.U vydává se každého pátku o 8. hod. ranní v ad-ministraci (Praha, Št?pánská ulice ?. 67.) v ?íslecho 16 stranách. Se sudými ?ísly vydávají se zárove??trnáctidenní sešity. P?edplácí se na ?tvrt roku K 250(poštou K 2-90). — Prémie celoro?ním p?edplatitel?m. ?trnáctidenní p?íloha Z CIZÍCH LITER.TUR (P?ekladováknihovna Máje) odb?ratel?m za ?tvrtletní p?íplatekjedné koruny. Otiskováni ?lánk? z Máje a p?eklad jich nedovolujemev?bec, otisk drobných zpráv jen s udáním pramene. .
RM2ANE51D–Máj . elské a ke fantasiice orien-tální obraz? dalších. A pak následují hned v p?so-bivosti ?ísla, illustrujíci veliké scény. Nejmén?,p?ipadá mi, osv?d?uje se hudební doprovod panto-mimy v partiích dialogických. Tam hudba i gestosnaží se leckde bez výsUdk? vyjád?it n?co, co jestnad jich sílu, nad ?eho plnou m?rou v?bec nejsou schopny : vyjád?it myšlenku a její logický rozvoj.Slovo v dialogu jest práv? nenahraditelné. — Našt?stí je t?ch krok?, jimiž librettista se skla-datelem vkro?ili na toto kluzké pole, poskrovnu.A kdyby práv? nebylo divadlo prost?edím, kdefinessy se nesmírn? tratí, a kde pl
RM2AGE7MC–. Máj. akciovou spo-le?nost s firmou: Nakladatelské družstvo Máje, ?eskáakciová spole?nost v Praze se sídlem v Praze. Kon-cessioná?i svolávají Ustavující valnou hro-madu této akciové spole?nosti na uter ý dne 12. ?ervence 19111 o 6. hodin? odpolední do místnostíObchodní a živnostenské komory v Praze. Po?adjednání: 1. Zpráva koncessioná?? o provedenýchpracích p?ípravných, jakož í zjišt?ní, že ?ást akcio-vého kapitálu v obnosu 127.800 K byla upsána a ho-tov? splacena. 2. Návrh, aby valná hromada se u-snesla o z?ízení akciové spole?nosti a o kone?némobsahu smlouvj spole?enské ve zn?ní, schváleném
RM2ANGMN9–Máj . ¡vce â bývalýklášter Servitů (dnes hostinec)s opuÅ¡tÄnou kaplÃ- sv. Martina,a s nÄkolika novÄjÅ¡Ã-mi domkypÅi silnici je ÄástÃ- obce Åep podBÃ-lou Horou. Je tu nevlÃ-dno a teskno. I stromovÃ-, jež sepÅes Å¡edé zdi obory pÅi HvÄzdÄ dÃ-vá k silnici, pii-pomÃ-ná truchlivost hÅbitova. Každý kámen, každáhrouda volá tu k poutnÃ-ku, že kráÄÃ- mÃ-stem vel-kého žalu a bolestného zarmoucenÃ-. + BÄlohorská pamÄtnÃ- kniha. V hostinciJosefa Jirasa na BÃ-lé HoÅe, jenž nalézá se v pÅÃ--zemnÃ-ch mÃ-stnostech bývalého, nedostavÄného klá-Å¡tera Servitů, vyložena je pamÄtnÃ
RM2ANF7Y8–Máj . a Starou Prahu, jenž požádalzemský výbor, aby parcelaci pozemk? vily »Kaje-tánky« povolil jenom s tou výhradou, žepro vždy kaple tato z?stane zachována. Zemský výbor na?ídil pak okresnímu zastupitelstvusmíchovskému, aby této žádosti bylo vyhov?no.První dar kapli u?inil stavitel p. Josef Linhart zeSmíchova, jenž v?noval románské dvé?e s p?knoum?íží a skly, tak že bude do vnit?ku kaple vid?tii když bude uzam?ena. Dvé?e tyto jsou p?esn?slohové a bývaly kdysi ozdobou románské rodinnéhrobky Richtrovy na h?bitov? v Koší?ích. Jak budekaple vypadati po své obnov?, ukazuje nám kresba,kterou zhoto
RM2ANDNH4–Máj . echal psát, jak komu libo. Padlo leckdysv?žejší, ?ipern?jší slovo, jež jist? p?ed n?kolikam?síci bylo by propadlo konfiskaci, ale tuze divokéto nebylo. Panoval? tehdáž v Praze duch jakési podivnéromantické loyálnosti. Mluvilo se sic o tom, že Pruskochce ?echám dáti krále — byl? pro tuto hodnostvyhlídnut princ Tomáš Savojský, p?íbuzný králeViktora Emanuela italského, nikoliv korunní princsaský, jak se ?asto myln? tvrdí — ale nikdo tonebral vážn?. Tak by byla censorská ?innost Barákova málemminula beze všech vzrušujících episod, kdyžjednoho krásného jitra zmizel se všech prodej?novin — »Pr
RM2AJ0NHH–Máj . VYDÁVÁ NAKLADATELSKÉ DRUŽSTVO MÁJE, Z. SP. S. R. O. V PRAZE - ODPOV?DNÝ REDAKTOR FRANTIŠEK HERITES. TISKEM DRA ED. Qk?ORA A SYNA. 72. JAROMÍR PŠENKA: KROUŽÍ SUPOVÉ. Legioná?ská reminiscence. Byl jsi v setnin?, jež ležela posádkou v Day-ských lesích, a jež se m?la koncem rokus ostatními setninami praporu odebrati do sa-harské garnisony Ain Sefry. Když byl prapordopl?ován, byl jsem mezi p?ijatými dobrovol-níky. Pak nastaly útrapy a muka dvacetiden-ního pochodu k jihu. Setkal jsem se s Tebouv Said?, v míst?, kde p?estává život a za?ínáVysokými Plán?mi pouš?. Bylo to pro mnesymbolické místo,
RM2ANED2Y–Máj . reUDLLETDM o. GLOSSY K OTÁZCE O NÁROD-NOSTI V UM?NÍ. Napsal V. Mrštik. [(©Josledni vlna literární mody. Co jich už pamatuju! Sám jsem jednu prožil (naturalismus) a známjejí povahu. P?íznaky, pr?b?h i rekonvalescenci.A navždy už z?stanu ned?v??-ivým ku všem apo-štol?m, zastanc?m a správc?m literárních mod. Sebeprudcí jejich hore?ka neznamená než — za?átekjejich konc? — — — — — — — — — — Havlí?ek ?ízn? a vtipn? první vyložil, že každýnárod pracoval a povinen je pracovat ku své vlastní,vnit?ní i vn?jší form?. Je srostlá s národem jakojeho ple? a nedá se nahradit lí?idlem barev mrtvýcha raf
RM2ANF74A–Máj . že práv?z doby doty?né nemnoho mámepamátek veršovaných, uve?ejn?nbude s bližšími bibliograíicko-literárními údaji v p?íštím sešit?Jagi?ova »Archiv fúr SlavischePhilolosie«. ,— Nej?ast?ji hraná dramata ?eských ochotnických jeviš?. V letech 1895—1903 dosáhlyz repertoiru Máje v?tšího po?tup?edstavení tyto hry : I. V á ž n ádramata celove?erní: Zá-v?t (212 p?edstavení), Vojnarka(141), Maryša (139), K. H.Borovský (124), Sm?ry života(121), Písmákova dcera (113),V. Hrob?ický z Hrob?ic (99),Vina (89), Peníze (86), J. K.Tyl (84), Zlato (54), Honzav zakletém zámku (51), MartinLuba (53), Ideál (46)
RM2ANE0B0–Máj . r?zných kraj??eských. Tu zabloudil pro román do les? k?ivo-klátských, tu zasko?il na Ji?ínsko, v tiché Posá-zavi, k hrdému Orlíku, k háj?m Želetinky, rádno?il se do popis? iVahy. Ale nejvíce oblíbil siSt?edoho?í. Znám je nadšený dopis, v n?mž velebí k juiiáckým r.)zvalíndni IvukoniKi a odtud p?vabnýmipadoly p?es Káj a malebnou Housku na obrovitý zn?l-cový dvojkužel Bezd?zu — že teprve tehdy pochopiljsem úpln? a zbližil si romantiku »Cikán?«, v plnéplastice porozum?l mnohému detailu »Máje«. Ano,byl-li který kraj schopen státi se kolébkou roman-tismu v ?echách, je to St?edoho?í se svými fa
RM2ANDH74–Máj . W U LOBKOVICKÉHO JEZU. (S)l ez v Lobkovicích dle starých tradic byl po?át-kím hu s i tský ch válek. Vypravují to v Po-labí sta?íci vnuk?m, a také historické doklady po-tvrzují, že pro kamennou hradbu, která proud Labeu Lobkovic zdržuje, rozešel se král Václav IV.s posavadnímp?ítelem svým, arcibiskupem Janemz Jenštejna. Na tomtoarcibiskupti/jako v zrcadleukazuji sep?í?iny, kte-ré Husa nu-tkaly káratizlo?ády v du-cho venstvu.Jan z Jen-štejna, syn?elného mu-že p?i dvo?eKarlaIV.,jižjako chlapecdosáhl sedmibeneficií du-chovních. Když mubylo šesta-dvacet rokij,jmenoval hofapež bisku-pem v Míšn
RM2ANFWB4–Máj . Když jdem v lét? pod ní ?ísti,jak váš hlas nám šumí listi. Jak když jste nás na klín brával,pohádky nám povídával. Na podzim t?ch jablek shlukybérem jako z vaší ruky. A když v zim? v sn?hu d?íme,vaši bílou hlavu z?íme. Ach, d?doušku, p?ipadá mi,že žijete dosud s námi! CISLO 14. M A ROCNIK II.. toulky Yelké m?sto dostává v p?edváno?aí dob? docelajiné vzez?ení. Výkladní sk?ín? p?em??ujíse v rozkošná zákoutí?ka, jež lahodíoku svou bohatou pestrostí. Suchá a st?ízlivá vý-kladní reklama ustupuje váno?ní fantasii. Možno?íci, že v t?chto dnech ohrožují se naši obchodnícina básníky. Nadchází vel
RM2ANFN4H–Máj . Ves Mladá. (15*> CISLO 15. MÁJ RO?NÍK II. nebylo památky, škola nám z?stalazav?eným hradem . . zbyl jenfará? ochotný a pohnutVm hla-sem o divném b?hu lidskýchosud? vypráv?jící... Z ko?istisnímk? t?ch, po?ízených foto-grafem A. Podlipným z ?e-ského Brodu, posílám Májiukázkjf. Ach škoda p?eškoda, že ne-mohu na žádné desce zachy-titi, co p?i této pouti d?dinouz kostela na h?bitov, ze h?bi-tova na náves, ke škole, zahumna a k polním cestámví?ilo mou duší. Vid?l jsem, že už na všeckosahá studená ruka zániku —nikde není radostného o?ekávanízít?ka, nikde stopy nad?je, v?selého doufání — všec
RM2AJ0P8P–Máj . -^.tekLQ.±..ii VYDAvA nakladatelské družstvo máje, z. SP. S. R. o. v PRAZE. - ODPOV?DNÝ REDAKTOR FRANTIŠEK HERITES. TISKEM DRA ED. GRÉQRA A SYNA. 60. JOS. v. SLÁDEK: B.OLEST. Na šerém tesu, kol jak vichry dují,sed?la Bolest, líce zv?trány,a metala dunící balvanyz do nitra zem? vylámaných slují. A v rachot sk?ek zran?ných ob?tí zn?l roklemi a p?es divoké svahy. A náhle stichlo vše, a ?lov?k nahý, se vzty?iv ze spousty, vzk?ik: »Prokletí!« A Bolest hnula kamennýma rtoma:>Co jsem. to jsem; tak Osud u?inil;v mé d?lky pohlédni, jsem nevidomá.Hle?, ty ?íms na brat?ích se provinila na všem t
RM2AJ04DD–Máj . tvím sledujeheroický zápas sv?tového m?sta s potm?šilým živ-lem. V teskných chvílích nešt?stí zalétlo z Prahy doPa?íže slovo vroucího soucít?ni. Víme bohužel ažp?íliš dob?e, jakých škod zp?sobiti umí naše Vltava,když vzedmutá hladina rozt?ká se z ?e?išt? do úz-kých ulic a malých dvork? pob?ežních ?tvrtí, ne-t?eba tedy pochybovati o tom, že ú?astenství krá-lovské Prahy jest opravdové. Tryská z hloubi duše. která skrývá up?ímnou náklonnost ke krásné Franciido šerého koutka, když lesk oíficielních slavností azdvo?ilostních projev? ?iní dojem pouhé modni de-korace. ANTONÍN SLAVÍ?EK, krajiná?
RM2ANF6GW–Máj . ípísn?, Vina?ický p?ekládá Ver-giliovu Aeneidu a Eklogy, vy-dává se »?asopis ?eskéhoMusea«, kol n?hož se sou-st?e?uje uv?dom?lá literárnídružina, založeno vydavatelstvíknih sMatice ?eská*, píší sea p?ekládají divadelní hry avlastenci uznávajíce osv?tovoud?ležitost divadla bojují za?eská p?edstavení a um?leckéve?írky. Všude vid?t tolik lásky k téopovrhované ?eštin?. Jenomz vroucí lásky k mate?štin?m?žeme chápati tuhý boj meziiotisty a ypsilonisty, jenom zesnahy zachovati ?e? neporu-šenou, nezm?n?nou, vysv?t-líme si úplné odmítnutí novotá?ských myšlenekgrammatických. Význam ?eské knihy moh
RM2AJ0YBN–Máj . zde trvalé bydlišt? založil. Vest?edu tohoto národa usadili se cizí kupc? tak, jakod?íve v Cechách, a založili tu nové Stradonice,Hradišt? nad Okluky. Nebyla to však jediná záhada,kterou ?eští archaeologové v Boskovicích ?ešili. Vi-d?li zde ve sbírkách praehistorických, umíst?nýchv budov? gymnasia, množství p?edm?t?, které vzbu-dily proto jejich zvláštní zájem, že vykazovaly jistéodchylky od analogických jinak kultur, v Cecháchse vyskytujících. Tyto zjevy p?im?ly n?kolik ?e-ských archaeolog? k výzkumné cest? po nejv?tšíchsbírkách a museích na Morav?. Jednalo se tu hlavn? o ve?ejná musea
RM2AND9RA–Máj . Dle nákresu H. Kuffnera^provedlL.-Kysela. st?íleti ze všech pušek, do pravého boku,podle n?hož se kone?n? na dost?el i položil,tak že pak ze dvou stran zárove? st?íleno došiku bratrského. Po n?kterém boji d?lost?elec-kém obrátili panští sv?j vozový šik a jali secouvati, kryti zprvu Krchlebcem. Sotva minulyposlední vozy kolem lidu Krchlebcova, dal sei ten na couvání. Lí?ený ústup nastal. Vozypanské ujížd?ly podle H?ib sm?rem severním, nenapravitelné : opustili stanovišt? na Lipskéa — v?nujíce pozornost výhradn? skupin? ne-p?átelské d?ležit?jší, vozové — pustili se zapanskými vozy, k nimž
RM2ANG5TH–Máj . echa, pro nÄjž má dnes recept momsenstvÃ-,a na jihu slovanském pracoval spoleÄnÄ seSlovÃ-ncem za kulturnÃ- vyspÄnÃ-. Humanitav NÄmecku ustoupila železu a krvi, jež seneÅ¡tÃ-tilo i bratrský národ dánský potlaÄovati.Dnes je NÄmecko mocnj^m státem, ideje vÅ¡e-nÄmecké bujÃ- pÅÃ-mo, â ale scházÃ- jÃ-m pevnáuÅ¡lechtilá základna humanity, na nÃ-ž HerdervÅ¡e budoval a jÃ-mž se tolik blÃ-žil naÅ¡Ã-m ÄeskýmbratÅÃ-m, o nichž tak pÄknÄ soudil. Kéž by památka stoletého úmrtÃ- HerderovamÄla následkem nejen horlivé ÄtenÃ- jehospisů, ale také jeho následovánÃ- a plnÄnÃ- j
RM2ANH73E–Máj . na nádraží. Ale jaknalezl telegram o tahu, skácel se jako špalek.Omdlel, nebo? na jeho promessu p?ipadlaopra-du hlavní výhra . . IV. Jednoho dne v lednu od ?asného jitra shán?lKarneola po celém p?edm?stí jeho krajanFreund. V byt? mu ?ekli, že je ve francouzskékavárn? u Prašné brány, tam se dov?d?l, žeodešel p?ed n?jakou chvílí na p?edm?stskouradnici, odtud poslali Freunda zase do bytu,a tam mu sd?lili, že bude kolem desáté jist?asi u ^zlatého hroznu«. Pat?il nyní k denním host?m š?astné ho-spody. I na posnídánku chodíval ?asto kekrásné šenký?ce, do jejíhož domu p?inesl takš?astnou prome
RM2ANC9EF–Máj . ní v ad-ministraci (Praha, Št?pánská ulice ?. 67.) v ?íslecho 16 stranách. Se sudými ?ísly vydávají se zárove?i?trnáctidenní sešity. P?edplácí se na ?tvrt roku K 2-50(poštou K 2-90). — VHODY PRO ODB?RATELE MAJE: Celoro?ním pi^edplatitel?mum?lecká prémie. — ?trnáctidenní pnloha Z CIZÍCH LITERA-TUR (red. dr. Jar. Boreoky) za p?íplatek jedné koruny ?tvrt-letn?. Jinak sešil za 24 hal. Otiskovati obrazy a ?lánky z Máje jakož i p?ekládati tyto nedovo-lujeme v?bec, otisk drobných zprá/ jen s udáním pramene. .MAJITEL A VYDAVATEL: NAKLADATELSKÉ DRUŽSTVO MÁJE, ZAPSANÉ SPOLE?ENSTVO S RU?ENÍM OMEZE
RM2ANHFYH–Máj . spouststaveb. A znovu a znovuoko obrací listy velko-lepého alba, znovu aznovu vracím se k par-tiím, jež v novém osv?t-lení mají zase jiný, krásnýa snivý p?vab. Hodinka uplynula anijsem se nenadal. Se-b?hnu po schodech ab?žím za vilu, do básní-kovy zahrady, do viš?o-vého a t?eš?ového sadu.To prý je v kv?tnu u?i-n?ná pohádka. Zahradab?ží po úvalu k planin?,na kterou si básník vyjdeúbo?í mile se zelená alej Na malými dví?ky,o?echová. »Tam se t?ším,<< ?ekl básník, když z jara mluvilo svém zátiší?ku »na Havránce«. Z našeho obráže?ku,jenž p?edvádí ?te.iá?stvu našemu nové sídlo ?echovos p
RM2AGE598–. Máj. íSÍZlQííI VYDAvA nakladatelské družstvo máje. z. SP. S R. o. v PRAZE (V LIKVIDACI). - ODPOV?DNÝ REDAKTOR FRANTIŠEK HERITES. - TISKEM DRA ED. GRÉGKA A SYNA. 516. MARIE MATOUŠKOVA: Z P?ÍRODY. I. II. Plno vonných kv?t? na jabloni,oživnula zase stará hnízda;na vrcholku b?ízy kos si hvízdá,st?íbrnými zvonky v nebi zvoní. Vzduch se vlní; že špit v?ní, tají.Obzor mod?í hý?í, cesta bíládo kraje mne zase vyvábila . .Plno zlatých petrklí?i v háji. Sedmikrásy lehce zapý?ené.fialek dech na stráni mne vítá,pestrý motýl okolo mne lítá,bílá t?eše? nad hlavou se klene. Jaro mne též kouzlem obepíná,m?kk
RM2AGET5J–. Máj. pískových ce-stách na hodiny cesty vine ku p?edu. Jiný ?et?zpohybuje se sm?rem opa?ným. Dva nekone?n?proudy turist? — tém?? bez výminky ?íšských N?m-c?. V boudách nepo?ítá se skoro v?bec v rakous-kých pen?zích. Všechno ovládají ?íšské marky a tonetoliko na samé hranicí, i hloub?ji v Cechách, nap?íklad ve V?etenovém Mlýn? (Spíndelm?hle). Všu-de najdete podobizny n?meckého císa?e. Dojem roz-hodn? tísnivý. Jsme ve své vlasti a nejsme doma.Jd?te pak do takové boudy, p?epln?né až po st?echu?íšskými bratry a porou?ejte si ?eskou obsluhu, žá-dejte ?eské pohlednice, jak radí n?kte?í horliví vla
RM2AGEDJN–. Máj. ?iv jej, ja-ko ostatní figurky svoje, hojností sv?žích italism?. ?adou vtipných vlašských p?ísloví a h?í?ek slovních,v?bec v?rným a zajímavým ovzduším, k n?muž ip?iléhavá, dob?e ze severní Itálie (d?j se rozp?ádáv hostinci p?i komském jeze?e) odkoukaná režie?editele Václava Štecha p?iložila ruku pilnou a pietní— od besídky vínem podzimní barevnou hru listovizpívající až po zadek Qiambattisty, jenž je samázáplata. Sada? Magnadolla (s drsnou bodrostí podaljej p. Zelenka) sejde se v hospod? se svým starýmznámým Poccou (p. Tesa?), te? bohatým obchod-níkem hedbávím v Brescii (ale Brescia ?te
RM2AGEPNE–. Máj. ^^SSSiS VYDAvA nakladatelské družstvo mAjE, z. SP. S. R o. v PRAZE. - ODPOV?DNÝ REDAKTOR FRANTIŠEK HERITES. TISKEM DRA ED. QRÉQRA A SYNA. 312. BENEŠ QRONWALD: SVÉ HV?ZD? VÝCHODNÍ. Cizími se toulav mo?ipluji domii zpátky,nad plachtovím livuzda lio?ímezi mraku zmatky. Nestojí to za schováníani za starosti,p?ed smíchy mne neochráníšperk, na n?mž mám dosti. Úmysl jak zrál by kýsiv zá?i její lepé,pozorn? mne prohlíží si,svítilni?kou t?epe. Pouhý prostý poklid je toa sny smavých d?tí,st?íbro, které do vln vseto,p?es mé dráhy letí. Poznávám t? v sester davui p?es drahná léta,tys mne vedla ze p
RM2ANE136–Máj . ezli bohá?e — lakomce. Zlo?e?eno muza živa i po smrti. Doprovázeli mrtvolu jehoku hrobu ?ty?i anjelé; totiž ti cínoví anjeléu Pražského poh?ebního vozu první t?ídy.Ubozí anjelé! Jak již mnohého mrtvolu jstevyprovodili, jenž t?ebas byl i ni?emou, ano,n?kdy i ješt? n??ím horším. Za peníze všechno — tedy i — anjelé . . Následuje i-ada aforism?, z nichž cituju n?-které ze záv?re?ných: Jak se m?že shán?ti po ideálech ten, jenžsám v sob? nic ideálního nemá? Vše má svou dobu — vše jenom na dobu — v??nou jest jen povinnost, jak t?les nebes-ských tak tvorstva na nich. — ?lov?k by pot?eboval and?l
RM2AJ00HB–Máj . neznámý kajícník ze-m?el, a dostal se p?ímo do oblažující Nirvány. Sve-din vypravuje, že jeden kajícník 3 léta v temnící svéžil, vypravovali mu však o lidech, kte?í naplnili vícenež ?ty?icet, jeden dokonce 69 rok? života v tako-vémto hrob?! Hedin vykládal postup sv?j,tolika p?ekážkami se strany an-glické, tibetské, ovšem že i žilyzt?žovaný, na map?, na nichžmísta, na posledních v) dáníchmap anglických ješt? bílá.zna?n? mohl vyplniti. Jsoutcesty Hedinovy pro zm.?v?dunad jiné plodné. V?tšina ce-stovatel? do mimoevropskýchzemi byli mužové bez pot?eb-ného p?edb?žného s, eciálmhovzd?lání, an
RM2ANDNXX–Máj . alo senám na škole hojn?podn?t?: zárove? sezem?pisem p?stovánnárodopis a politickéd?jiny, p?i ?eštin? ap?i mluvnici vyklá-dána nejen historieliteratury, ale i d?jinydomácí, ba i d?jinyklasické. To vše ne-bylo v osnov?, aletehdáž byla ?eskáškola v oné š?astnéperiod?, kdy již ne-byla pod dozoremkn?žským a nepod-léhala ješt? dozoru státnímu, a dob?í pedagogovéa znamenití vlastenci, jako byli tehdejší naši u?i-telové na jediné tehdáž ?eské realce pražské, po-užívali tehdejší volnosti, aby nás nau?ili samo-statn? p?emýšlet a p?edevším aby dodali našemuvlasteneckému idealismu opravdovosti a uv
RM2ANBNR9–Máj . t?zdvihnout n?jakým zp?sobem, když jsi bylporažen. Byl jsi tak vynikajícím ?lenem po-selstva ve Vídni! Nemohl n?který prázdnýsnop, jichž je tam dost, být p?inucen, abjud?lal ti místo ? — — Ale strana po?ítá jensvé poslance, je jí jedno, jsou-li z ocele neboz perníku, jen když je tolik a tolik ?len? klubu,takový po?et hlas? — všecko druhé je stran?fuk! — — Ano nezabrání ani. aby kde jakýosel p?ikva?il a do padlého lva kopnul —?ti jen ?asopisy, které t? p?ed nedávném ve-lebily, do nebes vynášely! — — P?irostlo-liti k srdci tak to poslancování, m?žeš sikoupit velkostatek a dáš se zvolit v t
RM2ANHEHX–Máj . ana nepovolil. »To je pouhá ná-hoda,* odv?til. »Jinízp?váci budou ji ?í-kati lépe, a když sezp?vák?m poskytnep?íležitost k ?ast?j-šímu hovo?ení najevišti, nau?í se tomuti slabší za vedení do-brého režiséra také.Já na prose trváma prosím, abyste se,chcete-li se práceujati, tím ?ídil, nebo?prosa v ope?e jestnejen odpo?inek prozp?váky a pro or-kestr, ale také pro komponistu. Pod?ídil jsem se tedy a slíbil, že se po p?ánítom zachovám. A pustil jsem se ihned do práce. Arci práce pokra?ovala jen zvolna, nebo? ne-zvyklé veršování bralo mi mnoho ?asu. Ale p?esto nemohl jsem se odhodlati, abych p
RM2ANFT4H–Máj . alzac, jediných snad upomínekna dávna št?sji pozemského ráje ? Hle, tu rozepnouk Vám své buclaté umoun?né ru?ky, našpulí rtika o n?co zaškemrají: — kdo by v nich nez?el smír-ného poselství božího, kdo by na chvíli alespo? ne-zapom?l denní trampoty? Radost i št?stí z nich sálá,a? d?ímají ?i skota?í, mudrují ?i ve hru jsou za-brány. A? tvá? jich r?žová ?i bledá mramorov?,vždy oko jejich je zdrojem opojeni; v jich vláscíchslunce pableskuje nebo jiskry ho?í, ale vždy je toslunko a jiskry nových život?, zaru?ené budou-cnosti. Není krásn?jšího odpo?ink? duši, než tichézasn?ní nad hrajícím si d
RM2ANH2R7–Máj . ¾ek. Jen tÅeba vÄdÄt, jak se za-ÅÃ-dit. KratiÄká zkuÅ¡enost vás pouÄÃ- lépe, než která-koli kniha. A lze si Tatry prohlédnout v pÄti dnech,v týdnu tak, že nezůstane jediné mÃ-sto z hlavnÃ-cha nejpovÄstnÄjÅ¡Ã-ch krás tatranských, jehož bystenebyli vidÄli. Ale vÄÅte: když už jednou se do nichvypravÃ-te, bude vás to tam táhnout potom vždy.Znám mnoho pÅÃ-padů, tomu nasvÄdÄujÃ-cÃ-ch, a uji-stili mne o tom i vÅ¡ichni ti, s nimiž jsem sev Tatrách dal do hovoru o Tatrách. Onino ÄtyÅinaÅ¡i studenti â dva právnÃ-ci a dva medici ânejhorlivÄji. A nejpádnÄjÅ¡Ã- doklad pro mo
RM2ANF0FH–Máj . držÃ- je knÃ-že Filip ArnoÅ¡tHohenlohe z .Schillingsfurstu. Proti zámku starožitný dům s vÄžÃ- â rad-nice. Deska nad vchodem hlásá, že se tu na-rodil básnÃ-k F. Turinský. A teÄ dovnitÅpodÃ-vat se na hospodáÅstvÃ- obecnÃ-! RozpoÄetna rok 1904 vykazuje potÅebu 94.152 korun,úhrada 87.180 K; schodek má se hraditi 127âobecnÃ- pÅirážkou. Náklad na Å¡kolstvÃ- obnášÃ-27.151 K a hradÃ- se dÃ-lem poplatkem z nápojů,dÃ-lem 307n pÅirážkou Å¡kolnÃ-. Dluh obce ob-nášÃ- SJO tisÃ-c /v, majetek záležÃ- z lesů, luk,polÃ- a budov v cenÄ 500 tisÃ-c K. Nové pod-niky, k nimž pa
RM2ANFW7R–Máj . jedné noci.« Výzdoba vazby, p?edsádka, illustrace, sazba i sámpapír pojí se v um?lecký celek, a a?koliv jsouobrázky pouze ?erné a bílé, p?sobí barevnýmdojmem a ve volb? své a v komposici tak jsouuspo?ádány, že tém?? samy, jako pantomima, po-hádku vypravují. Vydavatelstvo správn? post?ehlojeden nedostatek anglického vydání, totiž nez?etelnéobrázky na jinak velmi vkusných deskách, zlatemna ?erném nebo zeleném a žlutavém plátn? vy-ražené a opat?ilo vazbu dvojí. Jednu, úpln? po-dobnou anglickým vazbám, ale s novým p?vodnímobrázkem, le? stejn? nez?eteln? zlatem z tmavéhoplátna vystupujícím, a
RM2AGEN1R–. Máj. má zásluhu o tento krásný ?in, aza to sluší jí dík! K. HRAB? Z LUXKMBURKA je poslední operetni no-vinkou Vinohrad, divadla. Tentokráte je toL e h á r. jenž konkurrujc s Fallem a uchází se o p?í-ze? obecenstva. N?kolik vyprodaných dom? doka-zuje, že koiiKurruje s úsp?chem. Maji tito operetnikrálové nmoho spole?ného •— oba ?ídi se heslem, žepro život je t?eba také radosti, úsm?vu, bezstarost-ného veselí. Pokr?ujte nad nimi ramenoma, a oni vámklidn? odpoví, že i ten nejseriosn?jší ?lov?k si ob?aszatkne kyti?ku do knoflíkové dírky, že i ten nej-st?ídm?jší ?lov?k si k ob?du p?idá n?jakou tu
RM2AND3KC–Máj . syny církve. To uspokojovalovšak jenom menší ?ást Husit?. V?tšina — Tábo?ívedení Prokopem — proto tedy nesložila zbra?. Ale proti této stran? spojili se pánové pod obojís Pražany starom?stskými a se šlechtou katolickoua vzavše pen?žitou pomoc od strany papežské,proti Tábor?m, které vedl Prokop Holý, se zvedli.Podivní spojenci ti zvít?zili 30. kv?tna 1434u Lipan. T. Š. -^ Co následovalo po bitv? u Lipan. Na lipanském bojišti poražen byl ?eský lid. Panstvoihned jalo se starati, aby se v zemi ujal vládySigmund, od n?hož pro pány bylo možno dosíciupevn?ni výsad starých a rozmnožení jich nový
