Máj . vÄtle mÄ-sÃ-ce. Nad Doksy hustý se dmul kouÅ, až po-jednou rozevÅev se, vyhlÃ-žel co obruba temnájasnÄkrásného obrazu; neb za rozpuklinou jehostál zdrcený hrad JestÅábÃ-, co loÄ moÅská,v pestrých barvách oblé duhy jako za barev-ným závojem. TeÄ za horami vycházelo sluncesvÄtům vzdáleným, naÅ¡e již zapadlo, a slavnénoci tichá hroznost lehla na prsa má ve zÅÃ--ceninách velkých. TiÅ¡eji a slavnÄji bylo kolem, lesy temnéhuÄely, z daleka bylo slyÅ¡eti hlasné houkánÃ-a Å¡tÄkánÃ- psů; zrovna pod horou znÄly zvonkyvracujÃ-cÃ-ch se krav. Po hoÅe si zahrávalchladný

• Contributor: The Reading Room / Alamy Stock Photo
• Image ID: 2ANE1MY
• File size: 7.1 MB (243.6 KB Compressed download)
• Releases: Model - no | Property - no
• Dimensions: 1813 x 1378 px | 30.7 x 23.3 cm | 12.1 x 9.2 inches | 150dpi

More information

This image is a public domain image, which means either that copyright has expired in the image or the copyright holder has waived their copyright. Alamy charges you a fee for access to the high resolution copy of the image.

This image could have imperfections as it’s either historical or reportage.

Máj . vÄtle mÄ-sÃ-ce. Nad Doksy hustý se dmul kouÅ, až po-jednou rozevÅev se, vyhlÃ-žel co obruba temnájasnÄkrásného obrazu; neb za rozpuklinou jehostál zdrcený hrad JestÅábÃ-, co loÄ moÅská, v pestrých barvách oblé duhy jako za barev-ným závojem. TeÄ za horami vycházelo sluncesvÄtům vzdáleným, naÅ¡e již zapadlo, a slavnénoci tichá hroznost lehla na prsa má ve zÅÃ--ceninách velkých. TiÅ¡eji a slavnÄji bylo kolem, lesy temnéhuÄely, z daleka bylo slyÅ¡eti hlasné houkánÃ-a Å¡tÄkánÃ- psů; zrovna pod horou znÄly zvonkyvracujÃ-cÃ-ch se krav. Po hoÅe si zahrávalchladný vÄtÅÃ-Äek a zanášel sem tam nažloutlélistÃ-. Mnohý list letÄl dolů po hoÅe; bylo muzde samotno, smutno, pusto ve zÅÃ-cenináchtÄchto; kvapil odsud z chladné výše, aby ze-mÅel dole mezi polnÃ-m kvÃ-tÃ-m, blÃ-že srdci lid-skému; tak sestupujÃ- knÃ-žata v stáÅÃ- Å¡edéms trůnů zlatoskvoucÃ-ch, aby sotva navráceniživotu, zemÅeli v náruÄÃ- lásky me^i lidemsvým.. Nový Stianov. Kreslil K. H. Mácha. Po levé ruce vždy dolů po návrÅ¡Ã- stojÃ-Ätrnácte nové bÃ-lených kapliÄek, pÅi kterýchžpoutnÃ-ci na kÅÃ-žové cestÄ svou pobožnost y-ixonávajÃ-. VycházÃ-m ze hrány, dole pode mnou mÃ--hala se svÄtýlka po utichlé vsi. »Ha! co to !«â pÅede mnou na nÄkolik kroků ve stÃ-nustovÄkého buku, v prach ponÃ-žená pÅed sv.obrazem, ležela hlavou o kapliÄku podepÅenabÃ-lá ženská postava; podle nÃ- stála nůše. PÅi-stoupÃ-m blÃ-že. V nůši, na prádle a jiných po-tÅebách pocestné, ležela malá dÄtská rakev.KvÄtinami a obrázky ozdobené bylo v nÃ-malé dÄťátko slnženo, jak by dÅÃ-malo. â â Z dola znÄl smutný hlas zvonku, upomÃ--naje lid po klek